Podzimní restart pro játra | Hepactum FORTE

Léto často přináší nepravidelnější režim, více jídel mimo domov, grilování, častější příležitost k přípitku a „all you can eat“ podporující přejídání. Podzim proto může být dobrou příležitostí k upravení každodenních návyků tak, aby opět podporovaly zdraví jater.

Játra se podílejí na zpracování živin a dalších látek, ukládají energii a vytvářejí žluč, která pomáhá při trávení tuků a vstřebávání vitamínů z potravy.

Co skutečně znamená podzimní restart pro játra

Slovo restart může svádět k představě, že organismus potřebuje několik dní džusů, čajů nebo velmi omezeného jídelníčku. Tak to ale není, protože játra, která jsou sama o sobě čistícím orgánem, pracují průběžně. Restart by proto neměl stát na rychlém „vyplavení toxinů“, ale na udržitelné rutině, která se stane běžnou součástí životního stylu. V ní by neměly chybět pestrá strava, přiměřené porce, dostatek tekutin, omezení negativního vlivu alkoholu, ale i pohyb.

Lehčí jídelníček neznamená hladovění

Po období nezdravějšího režimu a nepravidelného stravování nezačínejte vynecháním jídla, ale úpravou toho, co máte na talíři. Vhodné je zaměřit se na zařazení celozrnných potravin, ovoce, zeleniny, luštěnin a libových zdrojů bílkovin. Současně je dobré omezit velmi tučná, sladká, slaná a průmyslově zpracovaná jídla a pamatovat na pitný režim. Jak tedy začít?

K hlavnímu jídlu přidejte zeleninu a zdroj vlákniny.
Tučnější maso nahraďte luštěninami, rybou nebo jiným libovým zdrojem bílkovin.
Během dne mějte stále na dosah vodu a pijte průběžně.
Pokud jste se v létě věnovali více pohybu díky procházkám, pokračujte v tomto zvyku.
Alkohol omezte nebo na určitou dobu vynechte, nečekejte až na suchý únor.

Nezapomínejte na podporu metabolismu tuků

Nejen v rámci podzimního detoxu, ale dlouhodobě může být vhodné zařadit látky, které přímo podporují činnost jater. Do této skupiny patří i cholin, živina, kterou organismus využívá mimo jiné při tvorbě fosfolipidů – součástí buněčných membrán. Cholin zároveň podporuje metabolismus lipidů (tuků) a homocysteinu. Metabolismus homocysteinu přitom pomáhá udržovat také kyselina listová (zároveň přispívající i k syntéze aminokyselin) nebo vitamín B12. Vhodné je zařadit i látky podílející se na metabolismu tuků jako takových, například zinek.

Homocystein je aminokyselina, která je přirozenou součástí metabolismu bílkovin. Vzniká v játrech a za běžných okolností je v těle přítomen jen krátce a má spíše ochrannou funkci. Při nerovnováze se ale může v buňkách hromadit, přecházet do krve a organismu pak naopak neprospívá.

Ostropestřec a artyčok: proč mají při restartu své místo

Ostropestřec mariánský obsahuje komplex látek označovaný jako silymarin. Ostropestřec má pozitivní vliv na trávení a jaterní funkci, podporuje pročištění těla a působí jako antioxidant. Pomáhá tedy organismus chránit před škodlivým vlivem oxidačního stresu. Trávení, střevní funkce a normální hladinu krevních lipidů podporuje také artyčok. Artyčok je tradiční součástí středomořského jídelníčku, u nás je ale na talíři spíše výjimečně.

Jak spolu souvisí játra a pohyb

tom ví své více než 100 000 lidí, kteří se zúčastnili 26 let trvající studie. Ti museli každé dva roky předkládat informace o frekvenci, intenzitě a typu fyzické aktivity. Podle studie měli na zdraví jater pozitivní vliv jak chůze, tak silový trénink. Nejvhodnější je přitom jejich kombinace. Pravidelný pohyb totiž může prospívat játrům i bez výrazného úbytku hmotnosti: pomáhá snižovat množství viscerálního tuku v oblasti břicha, podporuje citlivost buněk na inzulin a podle dřívějších výzkumů může příznivě ovlivňovat ukládání tuku v játrech. Za rozumný a snadno dosažitelný cíl je přitom možné považovat například svižnější chůzi alespoň tři hodiny týdně.