Z čeho je možné vybírat?
Na našem trhu jsou k dispozici různé formy ostropestřce. Mezi nejpřirozenější patří celá, případně drcená semena – ta je možné přidávat do salátů, dalších jídel nebo smoothie i popíjet jako čaj. Nevýhodou celých semen je čas potřebný k přípravě. K dispozici je také mletý nebo granulovaný ostropestřec – při jeho výběru je důležité zaměřit se na kvalitu, konkrétně na způsob zpracování a skladování. Doplňky stravy s ostropestřcem mají nejčastěji podobu kapslí, tablet, případně tekutých výtažků a kapek.
Některé doplňky stravy kombinují ostropestřec s dalšími vhodnými minerálními látkami, vitamíny a přírodními extrakty tak, aby podpořily jeho vliv.
Jak dlouho užívat ostropestřec?
Není možné jednoznačně určit, jak dlouho je vhodné užívat ostropestřec. To záleží nejen na formě podání a denních dávkách, ale také na zdravotním stavu. I v případě ostropestřce mariánského platí, že je důležité řídit se doporučením uvedeným na obalu výrobku a zároveň že jeho užívání může být vhodné konzultovat s lékařem.
Proč se zaměřit na ostropestřec?
Ostropestřec není zázračným řešením a jeho účinky není možné očekávat ze dne na den. Při vhodném užívání ale
- napomáhá optimalizovat trávení,
- podporuje pročištění těla a jaterní funkce,
- pozitivně ovlivňuje přirozenou odolnost a obranyschopnost,
- přispívá k normální srdeční činnosti,
- působí jako antioxidant a napomáhá ochraně buněk před oxidativní stresem,
- přispívá k normální hladině cukru v krvi.
Za tyto účinky vděčí mimo jiné silymarinu, látce, která je spojená právě s ostropestřcem mariánským a která se v jiných rostlinách v podobné formě a koncentraci nevyskytuje. Silymarin je komplex flavonoidů, jehož hlavní složkou je silybin. Nejvíce se ho skrývá ve slupce semen ostropestřce sklízených na přelomu léta a podzimu, kdy dozrávají a získávají typickou hnědou barvu.
Na sběr v přírodě nespoléhejte
Ostropestřec roste běžně i v našich zeměpisných šířkách. Je možné ho poznat podle výrazných lesklých zelených listů s bílými skvrnami a žilkami připomínajícími mramorování. Listy mají ostnaté okraje a jsou poměrně velké, často až 40 cm dlouhé. Na vrcholu lodyhy se na konci června až července objevují purpurově červené květy, které jsou typické i pro jiné bodlákovité rostliny. Při sběru v přírodě je třeba postupovat velmi opatrně, protože záměna s jinými druhy může vést ke sběru neúčinných nebo dokonce nevhodných rostlin. Složité může být také dodržení správných podmínek skladování. Vhodnější tak může být zakoupit některý z doplňků stravy, v němž navíc může být ostropestřec zkombinován s dalšími prospěšnými složkami.
Zdroj:
https://www.szpi.gov.cz/soubor/voditka-szpi-2024-prilohy.aspx
